|
|
Využití technik rozptylu světla ke studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů
Dobiášová, Andrea ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím metod rozptylu světla při studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů. Tato práce byla zaměřena na kyselinu hyaluronovou o dvou molekulových hmotnostech 250 – 450 kDa a 1500 – 1750 kDa, dále na alginát sodný a dextran hydrochlorid (DEAE). Jako interagující látky byly využity NaCl, CaCl2 a protein BSA. V experimentální části byly využity jednoduché fyzikálně-chemické metody jako je UV-VIS spektrometrie, měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Jako hlavní metoda byla použita velikostně vylučovací chromatografie s detektorem rozptylu světla a viskozimetrickým detektorem. Jako hlavní kritéria studia byla molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický průměr, zeta potenciál a koeficienty konformačního a Mark-Howinkova diagramu. Bylo zjištěno, že interakce probíhají mezi záporně nabitými polyelektrolyty a aditivy. Aditivum NaCl prakticky neinteragovalo se žádným polysacharidem, pouze zvyšovalo iontovou sílu. Kladně nabitý dextran interagoval pouze s proteinem BSA, i přes to, že mají stejný náboj.
|
|
|
Charakterizace adsorbčních vlastností probiotických bakterií
Černá, Klára ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je charakterizace adsorbčních vlastností probiotických bakterií. Charakterizace byla provedena pomocí navržené a zoptimalizované spektrofotometrické metody stanovení adheze probiotických bakterií k mucinu, jakožto hlavní viskoelastické složce hlenu, která byla nedílnou součástí experimentální části práce. Za účelem detailnějšího popisu adhezních interakcí, podílejících se na adhezi probiotických bakterií k mucinu, byla stanovena pomocí průtokové cytometrie viabilita vybraných probiotických bakteriálních kmenů: Lactobacillus rhamnosus CCM 1825, Lactobacillus plantarum CCM 7039, Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus acidophilus CCM 4833, Lactobacillus casei CCM 4798, Bifidobacterium breve CCM 7825, Bacillus coagulans CCM 2658 a potencionálního probiotického kmene Lactobacillus zeae CCM 7069. U zmíněných bakterií byl také stanoven hydrofobní efekt pomocí BATH (bakteriální adheze k uhlovodikům) experimentu. Poslední navrženou a zoptimalizovanou technikou byl dynamický a elektroforetický rozptyl světla charakterizující povrchové vlastnosti jako -potenciál, průměrná distribuce velikosti a izoelektrický bod. Z této metody byly získány informace o agregaci bakteriálních buněk a o elektrostatických interakcích. Kombinací těchto metod byla charakterizována adheze, jako velmi specifický, senzitivní a klíčový parametr úspěšného probiotického mikroorganismu, který je ovlivňován rozličnými vlivy.
|
|
|
Využití technik rozptylu světla ke studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů
Dobiášová, Andrea ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím metod rozptylu světla při studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů. Tato práce byla zaměřena na kyselinu hyaluronovou o dvou molekulových hmotnostech 250 – 450 kDa a 1500 – 1750 kDa, dále na alginát sodný a dextran hydrochlorid (DEAE). Jako interagující látky byly využity NaCl, CaCl2 a protein BSA. V experimentální části byly využity jednoduché fyzikálně-chemické metody jako je UV-VIS spektrometrie, měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Jako hlavní metoda byla použita velikostně vylučovací chromatografie s detektorem rozptylu světla a viskozimetrickým detektorem. Jako hlavní kritéria studia byla molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický průměr, zeta potenciál a koeficienty konformačního a Mark-Howinkova diagramu. Bylo zjištěno, že interakce probíhají mezi záporně nabitými polyelektrolyty a aditivy. Aditivum NaCl prakticky neinteragovalo se žádným polysacharidem, pouze zvyšovalo iontovou sílu. Kladně nabitý dextran interagoval pouze s proteinem BSA, i přes to, že mají stejný náboj.
|
|
|
Charakterizace adsorbčních vlastností probiotických bakterií
Černá, Klára ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je charakterizace adsorbčních vlastností probiotických bakterií. Charakterizace byla provedena pomocí navržené a zoptimalizované spektrofotometrické metody stanovení adheze probiotických bakterií k mucinu, jakožto hlavní viskoelastické složce hlenu, která byla nedílnou součástí experimentální části práce. Za účelem detailnějšího popisu adhezních interakcí, podílejících se na adhezi probiotických bakterií k mucinu, byla stanovena pomocí průtokové cytometrie viabilita vybraných probiotických bakteriálních kmenů: Lactobacillus rhamnosus CCM 1825, Lactobacillus plantarum CCM 7039, Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus acidophilus CCM 4833, Lactobacillus casei CCM 4798, Bifidobacterium breve CCM 7825, Bacillus coagulans CCM 2658 a potencionálního probiotického kmene Lactobacillus zeae CCM 7069. U zmíněných bakterií byl také stanoven hydrofobní efekt pomocí BATH (bakteriální adheze k uhlovodikům) experimentu. Poslední navrženou a zoptimalizovanou technikou byl dynamický a elektroforetický rozptyl světla charakterizující povrchové vlastnosti jako -potenciál, průměrná distribuce velikosti a izoelektrický bod. Z této metody byly získány informace o agregaci bakteriálních buněk a o elektrostatických interakcích. Kombinací těchto metod byla charakterizována adheze, jako velmi specifický, senzitivní a klíčový parametr úspěšného probiotického mikroorganismu, který je ovlivňován rozličnými vlivy.
|
host ::
RSS.